V poslední době si získalo sensory play, sensory hraní, smyslové hraní, velkou oblibu u dětí hlavně ve věku 2-5 let. Pokud s dětmi navštěvujete sensory programy, které jsou připravovány zkušenými lektory, pak se velice často setkáte s tím, že každá lekce je připravena na určité téma. Děti téma motivuje a dokáží se v něm bez problémů se zaujetím pohybovat i více než 90 minut. V lekcích sensory hrátky je nejčastěji připraveno několik stanovišť s různými materiály, které při manipulaci podporují rozvoj smyslového vnímání. Kromě chuti, kterou při lekcích děti nerozvíjí, protože materiály, se kterými pracují většinou nejsou k jídlu, děti zapojí všechny smysly – hmat, čich, zrak i sluch. Mimo rozvoje smyslového vnímání děti rozvíjí také sociální dovednosti při sdílení prostoru na stanovištích, při sdílení pomůcek a materiálů, které jsou pro ně připraveny. Ve věku 2-5 let je sdílení věcí mezi dětmi velkou výzvou, protože jde o vývojové období, kdy dítě vnímá svět egocentricky. S přibývajícím věkem, okolo 5. roku věku, se hra mezi dětmi stává více kooperativní a zvyšuje se schopnost sebekontroly.
A proč od sensory k rozvoji grafomotoriky?
Správný vývoj grafomotoriky řešíme nejčastěji u dětí předškolního věku, poslední rok před nástupem do školy, kdy se soustředíme na nácvik správného držení tužky, pastelky, štětce, … Často mají děti „těžkou ruku“, nesprávný úchop tužky, drží tužku křečovitě a my se ze všech sil snažíme, aby se ruka uvolnila a dítě bylo připraveno do školy, kde bude tužku používat každý den. V tomto období podporujeme rozvoj jemné motoriky sebeobslužnými činnostmi, zapínáním knoflíků, vázáním tkaniček, krájením potravin, ale také malováním, navlékáním korálků nebo vyplňováním grafomotorických pracovních listů, napodobováním tvarů. K tomu, aby dítě mělo uvolněnou ruku je třeba uvolnění celé paže, protože pohyb při psaní vychází už od ramene. Nezapomínejme tedy na hrubou motoriku, která jde ruku v ruce s rozvojem motoriky jemné. Nechme děti běhat, skákat, přelézat, házet, plazit se, podporujme je v přirozeném pohybu.
Díky aktivitám, se kterými se děti setkávají na sensory hrátkách, dochází k rozvoji jemné motoriky, k rozvoji grafomotoriky zcela přirozeně. Když pozorujete děti ve věku 2-4 let, jak manipulují s pinzetou, protože se právě snaží z hlíny vydolovat kořínky rostliny nebo se pokouší najít kosti dinosaurů při hře na archeologa, vidíte, že dochází k nácviku správného držení tužky zcela bezděčně. Další oblíbenou pomůckou je pipeta, kterou děti využívají třeba při přípravě kouzelnických lektvarů. Správně vodu do pipety nasát a přenést vodu tam, kam potřebujeme, není vůbec jednoduché, ale protože jsou děti motivované tématem, ve kterém pracují, neztrácejí touhu to zkoušet znovu a znovu. Dětem jsou nabízeny nejrůznější materiály, ať už přírodní (písek, voda, hlína, kamínky, klacíky, rostliny, …) nebo umělé, kde je obrovská škála možností (vodní perly, diamanty, květiny, skleněné oblázky, papírové odstřižky, obalový materiál, kovové komponenty, modelína, atd.). Děti se přirozeně učí třídit věci podle určitých vlastností, zkoumají vlastnosti jednotlivých materiálů a látek, seřazují je podle velikosti nebo podle jiných měřítek, a to vše probíhá zcela nenásilnou cestou na základě hry, na základě touhy po poznání, na základě vnitřního „motoru“, vnitřní motivace. Co víc si přát? 😊
Barbora Slavkovská
